středa 28. prosince 2011

NEJKRÁSNĚJŠÍ LETOŠNÍ VÁNOČNÍ...



Provází mě celé letošní svátky. Zněla mi v hlavě na Štědrý večer, zpívám si jí v koupelně i v autě,
mám radost, když jí slyším z rádia...A také přiznávám, že tenhle klip mě pokaždé dojme.

 "Beránku náš, 
  na nebesích, stůj při nás, 
  až přijde tma..."

PANE PREZIDENTE - DĚKUJEME...

Když jsem letos vykrajovala srdíčka z lineckého těsta, jen pozvolna mi docházelo, že ten, kdo dal tomuhle symbolu další rozměr, zemřel...nevím, jestli lze vánočnímu cukroví  přisuzovat nějaké "magické" vlastnosti -
ale já si už navždycky budu pamatovat, co jsem dělala, když jsem se dozvěděla o smrti Václava Havla...


/Moc dobře si uvědomuji, že tenhle příspěvek už je vzhledem k uplynulým dnům poněkud opožděný, 
ba dokonce neaktuální...
Ale lepší pozdě, než později - nebo snad dokonce vůbec.../  

čtvrtek 24. listopadu 2011

PODVEČER DOMA...

 PODZIM SI VAŘÍ MLHU
 CHLADNO VYHNALO Z ULIC VLAHÝ DAV
 A POKOJ ZVOLNA KLESÁ NA DNO VEČERA
 JAKO BATYSKAF
                                                       /JIŘÍ ŽÁČEK/

středa 16. listopadu 2011

"LÉDA" aneb MANŽELSKONEMANŽELSKÁ POVÍDKA

Do Činoherního klubu chodím ráda a v poslední době docela často. Mám ráda komornější scénu, líbí se mi repertoár i herecké obsazení a v neposlední řadě jsem teď u přátelského zdroje, který mi občas umožní vidět  představení, která bývají beznadějně vyprodaná -  jako je například  
"LÉDA aneb MANŽELSKONEMANŽELSKÁ POVÍDKA." 
 V roce 1931 ji napsal chorvatský spisovatel Miroslav Krleža, do divadelní podoby ji převedl Ladislav Smoček, který ji v Činoherním klubu také režíroval. Do hlavních mužských rolí obsadil Petra Nárožného
a Ondřeje Vetchého.Jejich ženské protějšky ztvárnily Dana Černá a Nela Boudová.


Zdánlivě banální a  stokrát obehraný příběh milostného víceúhelníku by se dal vyjádřit takto: velkoprůmyslník Klanfar /Mojmír Maděrič/ přestává snášet odtažitost své vrtošivé ženy Melity /Nela Boudová/, která se nijak netají tím, že si ho vzala jen kvůli jeho majetku. Manželskou nudu si občas zpestřuje zálety s dlouholetým přítelem a milencem v jedné osobě Oliverem Urbanem /Petr Nárožný/. Jemu se také svěřuje se svou vášnivou láskou k akademickém malíři Aurelovi/Ondřej Vetchý/.Ten se milostným pletkám nebrání, ale zůstávají pro něj jen nezávazným dobrodružstvím, které potřebuje k rozptýlení své umělecké duše /jak je přesvědčen on/. Problém nastává ve chvíli, kdy to Melita /jako jedna z mnoha jeho "múz"/ začne brát vážně a je odhodlána
k radikálním krokům.Ty se jí marně snaží vymluvit její přítel Oliver - který je zároveň i přítelem Aurelovým. Situace se však vyhrocuje a hrozí prozrazení. Aurel sice není zrovna vzorným manželem, ale rozhodně si nehodlá komplikovat život rozvodem se svou legitimní chotí Klárou /Dana Černá/.Ta si nedělá o věrnosti svého muže žádné iluze, ovšem jeho výnosná živnost nájemného "umělce" jí umožňuje žít v pohodlí a luxusu. Je tedy ochotna ledacos překousnout až do okamžiku, kdy se hysterická milenka přes dopisy dožaduje Aurelovi přítomnosti. Klára cítí vztek i bezmocnost, když jí její manžel hloupými výmysly balamutí, proč musí "cosi neodkladného zařídit" a právě v tu chvíli jí své ochranitelské rámě a duševní spříznění nabídne rodinný přítel všech zúčastněných - Oliver. Klára ho sice nemůže vystát, ale jeho obratná přesvědčovací taktika
i obdivuhodná slovní ekvilibristika zkrachovalého diplomata dokáží divy - Klára podléhá a vzápětí /jak už  to tak bývá/ hořce lituje...

Ústřední postavou milostného "mnohoúhelníku" se stává právě Oliver v podání vynikajícího Petra Nárožného, který za něj byl nominován na Cenu Thálie v kategorii mimořádný mužský jevištní výkon. A nutno říct, že zaslouženě. Je spolutvůrcem a nekorunovaným králem celé hry- Oliver Urban mistrovsky manipuluje jednotlivé aktéry vždy tam, kam sám potřebuje. I přesto, že je postavou veskrze negativní, jeho podání 
všehoschopného avšak přesto noblesního "lovce žen", je opravdovým zážitkem...Co na tom, že v závěru ukáže svou pravou tvář: unavenou tou spoustou milostných dobrodružství, která ho sice stále ženou dál, zároveň ale zoufale vyčerpávají. Kdyby pro nic  jiného - tohle představení rozhodně stojí za vidění. 
Ačkoliv vše výše popsané se dá shrnout do jednoduché věty, stojící v podtitulu :    
 "Nic, k čemu může dojít mezi mužem a ženou, není tak důležité, 
aby bylo nutno si kvůli tomu rvát vlasy." 


úterý 25. října 2011

VÁŠNIVĚ

Byla to láska  na  první přičichnutí. Nebylo mi pomoci. Toužila jsem po jediném - aby byl můj.
JEN  MŮJ !!!
Léto /i to babí/ je definitivně pryč. Podzim zaťukal na dveře a spolu s ním si mě osedlala
naprosto nezvladatelná touha.Touha po nové vůni. A bylo úplně fuk, kolik jich momentálně mám. 
Všechny mi najednou připadaly až příliš svěží, příliš lehké, příliš "čisté"...
Zkrátka - všechny tak nějak "zaváněly" létem.
A já chci vonět podzimem. Chci mít pocit, že se spolu s vůní oblékám do teplého huňatého plédu. 
Že se zachumlám do esence z koření, dřeva, podzimního listí a zapadajícího slunce. 
Do vůně, kde možná ucítím odér jednoho pána, který v sychravém dni prošel okolo...
Zkrátka vůni, která bude smyslná a teplá "tak akorát". 
Nejsem typ na sladké nebo výrazně kořeněné parfémy. A tak jsem hledala něco mezi tím a trvalo to dost dlouho...

"Presence d'Une Femme je sladší, převážně vanilková, orientální vůně. Ze začátku ucítíte silný kořeněný tón, ale po odeznění se rozvine do lehce orientální vůně, posypané vanilkou."
Tolik slova distributora.
A jak to cítím já ? 
Že jsem ji konečně našla. Je šik, pikantní a mírně kořenitá. Do plné krásy se rozvine až po delší době.
Ale stojí to za to.
Už jsem závislá.

Pro ty, kteří se vyznají a orientují lépe než já, přidávám složení, které znalcům napoví víc :
HLAVA - ananasové lístky, mandarinka, pepř
SRDCE - brambořík, orchidej
ZÁKLAD - santal, palisandr, vanilkový květ, pačuli

neděle 16. října 2011

DILEMA

  Už jsem je byla obhlédnout několikrát. Moc se mi líbily, ale děsivá výše podpatku mě odrazovala. 
A pak jsem neodolala a vyzkoušela je.A nejenže mi sedí-ono se v nich dokonce dá i chodit !
Rozhodně to není typ bot, které bych nosila denně.Ale na druhou stranu-už se mi párkrát stalo, že mi nějaké podobné v botníku zoufale chyběly /obvykle v situaci, kdy bylo nutné být "za dámu"/. Takže i přes míru jejich praktičnosti si jejich případnou koupi sama před sebou obhájím. Zbývá vyřešit poslední dilema.  
Mám sáhnout po černé klasice,
která mě ale na těhle lodičkách moc nebaví, ale hodí se ke všemu...
Nebo dát přednost béžové variantě, která se mi líbí víc, ale nejsem si jistá, jak se snese s mým /většinově tmavým/šatníkem.
Poraďte...

zdroj : www.zara.com
zdroj: ww.zara.com

čtvrtek 22. září 2011

DIVADLU fakt FANDÍM...



Na festival do Plzně už to nestihnu.Ale s další divadelní sezonou v Praze jsem odhodlána podávat heroické výkony...a podělit se o zážitky. 
Již brzy - tady...

středa 31. srpna 2011

MOKASÍNOVÉ OMÁMENÍ

Moje první mokasíny byly z leštěné červené kůže. Dostala jsem je ve třetí třídě a materiálem i barvou byly  na  tehdejší dobu docela nápadné. Ale pro mě se staly symbolem "dospěláctví" a samozřejmě jsem na ně byla nesmírně pyšná. Takže se není co divit, že se mi při pohledu na tyhle botky vrátily sentimentální vzpomínky na dětství. A protože jsem občas rozmařilá, pořídila jsem si je rovnou ve  dvou barevných variantách /modrá je dobrá /. Další úspěšný úlovek v moři, ve kterém
jsem teď opakovaně zalovila...
100% leather - perfektní zpracování - dobrá kvalita - pohlazení pro chodidla.
Cena 2x 839,-Kč




      A na závěr - jedna moudrost z cizí hlavy :
NESUĎ DRUHÉHO, POKUD SI V JEHO MOKASÍNECH NEUŠEL ANI JEDINOU MÍLI.
/indiánské přísloví/
P.S. Tak mě  napadá - akceptovali indiáni jako jednotku vzdálenosti "míli" ?
Trochu o tom pochybuji. Ale za to přísloví to stojí. 
Protože nikdo neví o mokasínech víc, než indiáni...

pátek 26. srpna 2011

CLINIQUE

Další produkty od CLINIQUE netrpělivě čekají, až budou otestovány...Dám jim pár dní, aby ukázaly, 
co umí - popřípadě neumí . A pak se ráda podělím o zkušenosti. 
UŽ BRZY (ve  vašem kině...:-)


neděle 21. srpna 2011

DROBEK Z KATALOGU

Nakupování "z katalogu" jsem nikdy příliš nefandila. Podlehla jsem jen jednou
/začátkem devadesátých let :-)/ a bylo to velké zklamání. Před časem se mi ale náhodou dostal do ruky katalog  francouzské značky 3SUISSES. Už jen grafickým zpracováním trumfnul většinu podobných, které jsem v téhle oblasti zaznamenala. Ceny sice byly vyšší, ale boty i kabelky nabízely v koženém provedení
a oblečení mělo francouzský šmrnc. I tak ale trvalo dlouho, než jsem se odhodlala dát "zásilkovému nákupu" ještě druhou šanci. Až letos jsem v letním výprodeji objevila sandálky tak rozkošné, že jsem podle hesla
"teď a nebo nikdy", podruhé v životě zkusila štěstí.
A byla jsem příjemně překvapená...
 

   
Kupovat boty bez vyzkoušení je riziko. U otevřených sandálků jsem alespoň nemusela řešit šířku    
    nohy, výšku nártu, delší palec...Byla to sázka do loterie, ale velikost jsem naštěstí trefila a sedí. Pásky jsou z lakované kůže, stélka 
z nelakované.Květinka na nártu textilní. Zásadní požadavek, který na boty mám - tedy materiál z kůže, popř. z textilu - splněn. Kvalitní a precizní je i celkové zpracování - včetně  promakaného "podpatečku".
 To vše za  869,-Kč.
Co vám budu povídat...u sandálků nezůstalo. Babí léto se blíží a botník potřebuje oživení...
Ale o tom zase příště :-).

úterý 2. srpna 2011

DROBEK PŘED USNUTÍM...

V tomhle zákoutí teď tvořím svůj blog. A odtud také nahlížím do těch vašich. Jediné, co tu mám navíc /a co na  fotce není/, je sklenička vína, která mi dodává pocit absolutní relaxace. Denní povinnosti jsou splněny a mám čas pro sebe. Je to jedno z mála míst v bytě, jehož spravedlivá polovina je opravdu "jen moje". A ačkoliv ji mám ráda a moc dobře vím, že bohatě stačí, dochází mi, že bych / k absolutní spokojenosti/ potřebovala o špetku víc. Chybí mi dva privátní prostory. Vlastní pracovní stůl a - tak zvaná a v ložnicích babiček obdivovaná- "toaletka". Při zařizování a plánování našeho bytu jsem na ně nějak zapomněla. Byly jiné, důležitější, které vyžadovaly svůj prostor. Ale teď je mi to trochu líto. Své "holčičí" zóny trochu postrádám...Jistě, nic není ztraceno. Téměř vždy a takřka všude se dají nalézt zákoutí, které s trochou dobré vůle a invence splní, po čem člověk touží. Asi by to šlo. Ale v našem bytě /který není miniaturní, ale nadbytečným prostorem také neoplývá/ už by byly kdekoliv trochu nepraktické a vždycky by tak trochu překážely. Strategicky výhodná místa jsou prostě obsazena. Takže - jsem spokojená s tím, co je. Když chci, tvořím na  kuchyňském stole /má díky tomu už několik jedinečných šrámů /. Líčím se v kuchyni u baru /je tam nejlepší světlo, můžu sledovat ranní zprávy a koukat na  muže, jak snídá/. A když pracuji na  počítači, tak převážně z postele...Ale přísahám, že ve svých budoucích domovech už na svůj "holčičí mikrosvět" budu myslet s předstihem. A rozhodně s ním budu počítat hned od začátku. Takže jestli jste právě teď ve fázi stěhování, budování, zařizování a plánování - nezapomeňte při něm i na to SVOJE oblíbené zákoutí...Ať vám po čase nechybí :-)  

pátek 29. července 2011

AŽ PŘIJDE KOCOUR...

Jestli  PRÁVĚ TEĎ můžete sledovat televizi - přesněji CS Film - rozhodně ho zapněte...
Protože  PRÁVĚ TEĎ vysílají jeden z nejkrásnějších a nejpoetičtějších filmů české kinematografie.
V roce 1963 ho natočil režisér Vojtěch Jasný.

neděle 17. července 2011

16.7. 2005

                                                                  ANEB : "VÝROČÍ"

                                                     DÍKY ZA KAŽDÝ KRÁSNÝ ROK...

pondělí 4. července 2011

NA LODI ...


Na jeden víkend se z nás stali  námořníci. Společně s kamarády jsme si pronajali hausbót a vydali se prozkoumávat půvabné kanály, po kterých můžete procestovat velkou část západní Evropy.
Brali jsme to jako testovací výlet, abychom zjistili, jak moc nás to bude bavit a zdali je to lepší, než jachtění 
v Chorvatsku. A podle mého subjektivního názoru rozhodně je!
Skoro se mi ani nechtělo věřit, že část někdejšího "východního" Německa, je tak kouzelná. Pluli jsme kolem  
 opečovávaných chatových osad i "vodních" samot, podléhali vábení kouzelných hospůdek, kde jsme popíjeli  bílé víno z orosených džbánků a přejídali se všemi možnými druhy sladkovodních ryb, které místní  upravují na stovky způsobů...
Zažili jsem tři dny lenošení, odpočinku, kochání.
 Navštívili zámek Rheinsberg i s rozsáhlým parkem a také viděli pomník, 
   který připomínal, jak touhle melancholickou vodní krajinou šli v roce 1945 tisíce lidí pochody smrti...

PRVNÍ VEČEŘE - ZARUČENĚ ČERSTVÝ PSTRUH
VÝTEČNÝ ZELENINOVÝ SALÁT
KAŠNA, KTERÁ "MÁ HUMOR" :-)
VARIACE UZENÝCH SLADKOVODNÍCH RYB JAKO PŘEDKRM
PLATÝS S VYNIKAJÍCÍ KŘENOVOU OMÁČKOU
POMNÍK, ZE KTERÉHO MRAZÍ
A NA  ZÁVĚR - MUŽ MÉHO ŽIVOTA :-)

středa 1. června 2011

PRVNÍ ČERVNOVÝ DROBEK


Odhodlala jsem se zdokumentovat dnešní outfit...
Limituje mě moje neumětelství /co se focení na samospoušť týče/,
ostych 
a také nedostatek času. 
Času na to, abych konečně nastudovala všechny možnosti svého malého příručního fotoaparátu a následně i toho většího, který odpočívá v komoře...Chybí mi čas na spoustu jiných věcí, kterým bych se chtěla věnovat a zajímají mě...jednou z nich je i tenhle blog :-)
Dny běží zběsile rychle a já mám pocit, že je hltám jako nenasytný "jedlík".
A tak si s nadcházejícím létem přeji jediné - lépe hospodařit s volným časem, který mám...
A být větší "gourmet".

kalhoty a boty ZARA + halenka a šátek HaM + kabelka TOD´S


neděle 8. května 2011

BÍLÁ

Barevné "trendy" pro letošní léto mě potěšily. Neonové odstíny mě sice nechávají chladnou, ale zato všudypřítomná bílá, které je teď v obchodech plno, je mojí zamilovanou "letní" barvou. Takže jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas, pořídit si kvalitní bílou koženou kabelku na každodenní nošení. Ukázalo se ale, že to nebude legrace. Bílá kůže se prostě nedá ošidit. Takže pokud chci kvalitu, bude to něco stát...pátrala jsem už loni, ale stále to nebylo ono. Ale kdo si počká, ten se dočká a kdo hledá, ten nakonec najde :-)


 Spolu s mokasínkama ze Salamandera tvoří pohodovu dvojičku, se kterou ráda půjdu v nadcházejících měsících kamkoliv :-)


A co jste si na jaro či léto v poslední době ulovily vy ?

pátek 29. dubna 2011

Song pro zlobivý holky

Není to zrovna žhavá novinka. Ale já tenhle klip miluju.
A když HO miluješ, není co řešit. Významnou roli hrají osoby a obsazení.
Jsou skvělé. 
Všechny.

čtvrtek 28. dubna 2011

MARIÁNKY

Velikonoční svátky se  vydařily a vůbec nevadilo, že se nenesly zrovna v tradičním duchu...na Velký pátek jsem žádné poklady nehledala - stačila mi společnost přátel a otevřená náruč podvečerních Mariánských Lázních. Sobotní promenáda a káva se šampaňským byla vstupným do prosluněného odpoledne plného smíchu a milých lidí  /nemilé jsem ignorovala opravdu velmi důsledně/. Pak sobotní večer, noc plná zpěvu, Chodovaru a také kouzelného moravského akcentu z dovozu... 
Člověk si málokdy uvědomí, že je štastný. Ale někdy si vzpomene na to, kdy býval šťastný. Já jsem fanda přítomnosti. A tak děkuji - tam nahoru - za  každý hezký okamžik...