neděle 7. července 2013

DROBEK O HLEDÁNÍ INSPIRACE

Moje úvahy o tom, jak účelně a efektivně zařídit pokojíček pro miminko, završil článek 
v červencovém Marianne Bydlení: ve zkratce ho lze shrnout do logického závěru, že novorozenec toho opravdu ze začátku moc nepotřebuje. Postýlku, přebalovací pultík a vhodné úložné prostory na všechny nezbytnosti, kterých sice zkraje není moc, ale přibývají. A tak je vlastně nejdůležitější myslet dopředu a brát v úvahu, že potřeby rostoucího prcka se rychle vyvíjí. Podle mě to ale neznamená, že by pokojíček novorozence musel nutně vypadat stroze a neútulně. O tom, jak krásný prostor lze vytvořit, jsem se přesvědčila třeba tady.
My investovali do vestavěné skříně, kterou jsem považovala za nezbytnou. Samostatnou kapitolou pak bylo pořízení postýlky s přebalovákem - vše v univerzální bílé barvě.
Než jsem si ale definitivně ujasnila celkové barevné pojetí dětského pokojíčku, chvilku to trvalo.
Pár nocí jsem proseděla u internetu, stáhla desítky fotek, postupně je třídila a následně promazávala.  
Finálový obrázek už ale mám před očima - takže teď ještě vymalovat tím správným odstínem 
/hádejte, který to nakonec vyhrál?/a pak jen doladit detaily...
Snad to všechno stihneme :-).



středa 3. července 2013

DOMÁCÍ DROBKY

S nástupem na  mateřskou na  mě v plné intenzitě dolehl "hnízdící" syndrom. Takže kromě shánění pediatra, docházení do předporodního kurzu, žehlení dětského prádla a dalších podobných aktivit, se snažím doma vyladit vše, na co po příchodu miminka nebude čas ani energie. Byt jsme naštěstí zvládli vymalovat loni - ruku v ruce s tím šla i výměna topení. Proměna zasáhla nejen barvu stěn a doplňků, ale i některý nábytek. Žádná divočina - jen přiznaný "objev" severské barevné střídmosti, který vystřídal mou původní lásku k masivnímu dřevu a trochu zatěžkanému a "zateplenému" barevnému pojetí. Inu - člověk se pořád vyvíjí...