sobota 26. února 2011

NAVONĚNÝ DROBEK

Vůně se v tomto případě zprostředkovat nedá - bohužel. Tak si trochu vypomůžu slovíčky, abych se podělila o dvě /staronové / "vyvoněné" lásky. Tou první je MaxMara Le Parfum. Na trhu je od roku 2008 a jejím autorem je Vincent Schaller.Odkaz ke značce módního domu je zřejmý už z precizního provedení krabičky i samotného flakonu. Vnější obal se pyšní látkou, parfém samotný po obvodu zdobí stuha.


 Má překrásný tvar evokující ženské křivky a také elegantní podestu, která ho udržuje v té správné "modelkovské" póze...


Vůně je trochu překvapivě inspirována světem mužských parfémů a  říká se o ní, že je "vytvořena s přesností bezvadně střiženého hedvábného obleku". Myslím, že trefněji to vyjádřit nejde-pro mě je sofistikovanou vůni luxusu a jedinečnosti. Je to druh parfému, který nenechá v klidu. Není vlezlý svojí neodbytnou vtíravostí /a že to některé parfémy - nebo jejich majitelky? - umí/, ale přitom je rafinovaný tak akorát. Přesněji řečeno - tak akorát pro mě. Jaký
je? Ačkoliv jde o typ květinové vůně, není přeslazený. Lipové a santalové dřevo spolu s pižmem tvoří základ. V srdci parfému ucítíte svěžest marocké růže, jasmínu a frézie. Hlavu tvoří mirabelka a růžový pepř, navrch posypaný muškátovým oříškem. Závěr ? Suchá, kořenitá a přesto svěží vůně. Max Mara Le Parfum je mým parfémem na večer - a také na chladnější roční období. Tím pádem mám jeho vůni spojenou se společenskými akcemi, večírky nebo divadlem. A také s elegantnějším oblečením i celkovým vzezřením. Společenská sezona vrcholí - třeba se necháte inspirovat :-)

Druhou /podstatně starší/ voňavou závislostí je toaletní voda NOA od Cacharel. Byla to láska na první pohled - a to doslova. Čich přišel na řadu až později...Byla jsem tak okouzlena reklamním plakátem, že jsem ani na vteřinu nezapochybovala, že by parfém s názvem tak magickým, obalem tak nadpozemským a tváří tak kouzelnou,mohl být špatnou volbou.


Dostala jsem ho tehdy k vánocům a přísahám, že jsem k němu poprvé přivoněla až pod stromečkem. Od té doby už jsem něco tak "lehkovážného" neudělala, ale zato jsem si ověřila, že intuice je někdy nad všechny analýzy :-). Od té doby stojí na pomyslném vrcholu v mojí soukromé hitparádě vůní a ikdyž je někdy krátkodobě sesazen konkurencí, vždycky se po čase vrací do čela. Ta vůně mi zkrátka sedne. Evokuje ve mě čistou, harmonii a také všechny odstíny bílé. Možná proto, že hlavu parfému tvoří bílé květy, benzoin a cedrový mech. Srdce pak zelené tóny rostlin, koriandr, santal a kořeny kosatce. Základem je mléčné pižmo, kávový hrášek a pačuli. Ne že bych si potrpěla na symboly, ale obal má představovat perlu, která evokuje věčnost života a otevřenost. Kulička uvnitř symbolizuje srdce, které bloudí a hledá mír na zemi...
Na trh byl NOA uveden v roce 1998, o rok později získal ocenění Evropský parfém roku.

neděle 6. února 2011

Tichá domácnost

 Není doma
vždycky všechno tak,
jak by to žena měla v plánu...
Celý večer
čekáte a pak
on příjde o půl páte k ránu...
U nás se nekřičí
u nás se nespílá
      u nás je zvláštní idyla...

                                
                                                

čtvrtek 3. února 2011

DROBEK Z RYCHLÍKU...

Extrémně zrychlený běh dní, které zmizí za půlnocí dřív, než stihnu zaznamenat jejich datum. Vzpomínka na dětství, kdy se podobný pocit dostavil, když jsem na trávníku naší zahrady dělala jeden kotrmelec za druhým.
Radostně jsem u toho vřískala, protože jsem občas nevěděla, zda jsem hlavou nahoře či dole. Jinými slovy - než stihnu uložit předvčerejšek, budím se do pozítří. Příčinou je v první řadě práce, což je vlastně dobré - znamená to, že má spád a nenudí. A v druhé řadě také další aktivity, které po ní následují. Ale i to je dobře. Protože to je zase důkaz, že ten život žijeme a neflákáme ho. Z pěti všedních večerů jsme byli tři někde v tahu - vesměs za  kulturou  /večeře-divadlo-jazzový koncert/. Ne, že by se mi to nelíbilo - co jiného by taky měl člověk dělat v únorové Praze, že...:-) Ale přiznávám, že až zítra završím nabitý týden narozeninovou párty ctěné společnosti, která mě zaměstnává, slibuji slavnostně, že zase ráda upadnu na pár příštích večerů do domácké, županovo-televizně-knižní letargie...holt už tolik nevydržím. 
A navíc se potřebuju vyspat. A potřebuju uklidit. A vyžehlit. 
A taky bych rádá všechny ty nastřádané dojmy a zážitky nasypala na svůj blog, kruci ! Takže pro dnešek je to vše. Dobrou noc.