středa 18. prosince 2013

ČTYŘI MĚSÍCE

MĚLA JE PRÁVĚ VČERA. PUBLIKOVÁNO /BOHUŽEL/ 12 MINUT PO DVANÁCTÉ. NĚJAK TEĎ NESTÍHÁM...

pátek 13. prosince 2013

DROBEK ADVENTNÍ

Vánoční dekorace jsem tentokrát volila hodně jednoduché, v prostém bílo-červeném provedení.Vánoční
ozdoby, které už brzy změní své působiště a přesunou se na stromeček, zatím způsobně čekají v bezprašném prostředí pod skleněným poklopem.Ten reprezentuje moje oblíbená skleněná mísa, spodní část jistí bílý talíř.Porcelánoví andělíčci byli povoláni, aby ohlídali, že se tahle křehká krása předčasně nerozuteče.Svíčky 
z IKEA mě překvapily skvělou vlastností, které jsem si všimla až teď- formulovala bych to tak, že "hoří dovnitř". Jednoduše řečeno - vosk z nich nevytéká, ale ubývá z vnitřku svíčky, která tak drží svůj tvar. Všimla jsme si toho u adventního svícnu /viz foto:-)./
Co se jeho pojetí týče - už při zapalování druhé svíčky jsem si uvědomila, že to nějak není ono a musela  jsem se hodně ovládat, abych ho nezačala předělávat. Ale nechám to na příští rok.
Letos prostě asi měl vypadat takhle...

f


pátek 29. listopadu 2013

36

V duchu děkuji za VŠE, co v téhle pomíjivé chvilce MÁM. 
 V mnoha ohledech jsem zatím dostala od života ještě o špetku víc, než jsem si kdy dokázala představit. 
Ale na druhé straně také věřím, že nic, co si nedokážete vysnít, nemůžete mít.
 A já snění nikdy nezanedbávala...


pátek 1. listopadu 2013

MATEŘSKÁ.COM



Příznaky laktační psychózy se mi naštěstí vyhnuly, plínky nevyvářím /naše dítě zamořuje
planetu papírovýma/, ale ten zbytek je jako vyprávěnka z mého současného života....
Ne, že by to nebylo KRÁSNÉ OBDOBÍ. Jen je někdy kapánek NÁROČNĚJŠÍ.
Adélka zareagovala na song od YELLOW SISTERS předpisově. Možná prostě proto,
že se spolu se mnou pohupovala v tom správném rytmu /nepochybuji, že to mají holky
zmáknutý/ - ale na mě vážně udělalo dojem, jak rychle se z nevrlého miminka proměnila
ve spícího andílka...






neděle 27. října 2013

ADEL JDE VEN

S BABIČKOU...
JÁ MÁM TÍM PÁDEM BLÍŽE NEURČENÝ ČAS NA LIKVIDACI TÉ HROMADY RESTŮ, KTERÝCH PŘIBÝVÁ. 
MÁM VYLUXOVAT A VYTŘÍT BYT? UMÝT KOUPELNU? VYŽEHLIT? UVAŘIT/ALESPOŇ/ POLÉVKU? STÁHNOUT 
A ROZTŘÍDIT FOTKY, KTERÉ JSEM V UPLYNULÝCH DNECH UDĚLALA? ODEPSAT NA SMS, NA KTERÉ NESTÍHÁM/A PAK ZAPOMÍNÁM/ODPOVÍDAT?
VYTŘÍDIT TU HROMADU NOVIN, ČASOPISŮ, POZNÁMEK A ÚČTENEK, KTERÉ SE MI NEBEZPEČNĚ HROMADÍ V KUCHYNI NA BARU?
VE STAVU TOTÁLNÍHO VNITŘNÍHO ZMATKU REZIGNUJI A SEDÁM K POČÍTAČI. IGNORUJI NEVYŘÍZENOU E-MAILOVOU POŠTU I AKTUÁLNÍ ZPRÁVY.
V ZÁKLADNÍM PROGRAMU SE POKOUŠÍM UPRAVIT FOTKU. MÁM TO V PLÁNU UŽ DLOUHO A POŘÁD JSEM SE 
K TOMU NEMOHLA DOSTAT. AŽ TEĎ...


pondělí 14. října 2013

MALÝ DROBEK O KAŠTANU

Pro mě je to nejkrásnější "nejedlý"podzimní plod. Navíc je obdařen nějakým zvláštním kouzlem, které funguje spolehlivě na každého bez ohledu na věk. Znáte někoho, kdo by odolal a nezvedl ten půvabný sametově hnědý poklad, když vykoukne z pichlavého zeleného obalu, nebo prostě jen zazáří v celé své kráse na chodníku pod vašima nohama? Pro tuhle nádheru se sehne malý kluk i seriózní pán v letech.
O sobě ani nemluvím. Kaštany bych teď nejraději nosila domů po kilech.
Ve světle podzimního sluníčka se na ně nemůžu vynadívat...


pátek 4. října 2013

DROBEK O NOČNÍM SVĚTLE

Když jsem zařizovala pokojíček pro naší holčičku, dost jsem přemýšlela nad tím, jaké zvolit světlo pro kojení, přebalování a vůbec noční manipulaci s miminkem. Mojí představě se nejvíce blížily světelné řetězy, kterými o vánocích dekoruji stromeček, popřípadě parapet či polici - ale bylo mi jasné, že to není to pravé ořechové. Náhoda tomu chtěla, že jsem kdesi na internetu objevila odkaz na BALL-DE-SIGN a bylo okamžitě rozhodnuto. Trochu jsem se zapotila při výběru jednotlivých barevných odstínů, ale nakonec do sebe všechny perfektně zapadly. V noci svítí tím správným teplým tlumeným světlem a přes den se tváří jako nevinná barevná klubíčka, která jen tak mimochodem dekorují okraj postele...



středa 18. září 2013

ŽENA VNITŘNĚ UŠLECHTILÁ

Výstava nazvaná Pražské módní salony 1900-1948 proběhla v Uměleckoprůmyslovém muzeu už loni na jaře. Šlo o expozici mapující vývoj zakázkového krejčovství v Praze v první polovině 20.století. K vidění byly dobové modely předních pražských salonů a byla to výstava, která mě naprosto nadchla. Samoobslužné pracovní listy určené pro návštěvníky výstavy
 nazvané "Listy o módě a krejčovském řemesle aneb Za vším hledej ženu?"opatruji jako oko 
v hlavě a čas od času do nich nahlédnu. Jen tak. Pro radost. Pokaždé na mě dýchne noblesa první republiky, která zdaleka nebyla dána jen stylem oblékání...
Důvodem, proč píšu o něčem, co už je teď vlastně pasé, 
 je následující text. Jde o výňatek z časopisu Eva z 1.4.1935!
Je až neuvěřitelné, jak nadčasová tahle slova jsou...

  

                  Hlásá zásady demokracie                                     nedá své služebné pocítit třídní rozdíl
            Dovede dokonale zacházet s růžem                      dává přednost individuálnímu výrazu svého
                     a krášlicími prostředky                                                            obličeje
                   Nevyčítá si malou nevěru                                  nedovede žít v nedůstojném manželství
      Je s to, pod přísahou říci úplnou pravdu                           nemluví nikdy jinak, než pravdu
     Nevykonaný slib se snaží různě omluvit                                     dodrží vždycky dané slovo
              Přichází na schůzky vždy pozdě                         neopozdí se ani o minutu a je vždycky klidná
                        a vždycky udýchaná
          Oslovuje svého muže ve společnosti                         chová se k němu i doma jako k najdražšímu
                               s úsměvem                                                               člověku na světě
              Podporuje  veřejnou dobročinnost                                 pomáhá, ikdyž to nikdo nevidí
                         Je ráda originální                                                     nepřekročí nikdy meze
                       Má ráda  společnost                                                      nikdy nepomlouvá
          Snaží se všemožně obelstít i křticí list               nechává klidně a s pocitem vyrovnanosti šedivěti
                                                                                                                  své vlasy


                                     

pátek 13. září 2013

DÁREK

                                                                Od mého muže. Za Adélku...
     

pondělí 9. září 2013

DROBKY Z ŠESTINEDĚLÍ

Nebudu psát o kojení, nočním vstávání a bolestech bříška, které naší ratolest sužují...
Kdo si tím prošel ví a kdo ne, ten se tím nezabývá, dokud nemusí. Navíc - překvapila mě spousta jiných věcí, které jsou pro mě teď objevné. Třeba to, že opravdu nemusím vůbec nikam spěchat. Není nic, co by mi mohlo utéct. Čas dostal úplně nový rozměr. S třítýdenním miminkem se toho moc naplánovat nedá.
Takže neplánuju a žiju ze dne na den. A naprosto mi to vyhovuje.
Na sladké jsem nikdy příliš zatížená nebyla. Kolem regálů s čokoládou jsem procházela bez valného zájmu
a sušenky se v naší domácnosti vyskytovaly minimálně. Po porodu nastal ale zásadní obrat a já se nestačím divit, jak se se zvýšeným výdejem energie vypořádává moje tělo a čeho se dožaduje...















Aktuální četba. V sobotu k ní ale přibylo zářijové vydání časopisu Marianne Bydlení, kterému sekundoval nový katalog IKEA. Ó, jak mé srdce zaplesalo, když jsem ho vylovila ze schránky! Tentokrát ale bohužel cítím jisté zklamání, protože mě příliš nenadchnul...


















Nedělám si iluze, že laskavý čtenář přehlédne stopy únavy kolem očí, ale chci bořit zažité mýty
o tom, jak si novopečená matka nestíhá ráno ani vyčistit zuby a noční košili převléká až odpoledne.
Také jsem z toho měla strach, odhodlaná totálně nezpustnout a snad mohu prohlásit, že to tak vážně není.Takže prohlašuji, že i s novorozeným miminkem si lze v pohodě umýt a vyfénovat vlasy, namalovat oči, případně nanést růž na pobledlá líčka...


pátek 23. srpna 2013

pátek 16. srpna 2013

DROBEK O ČEKÁNÍ

Mám před sebou posledních pár dnů svého "STARÉHO" života.V tom NOVÉM už bude všechno jinak.Většina nastávajících maminek si prý obvykle v téhle fázi přeje, aby už TO konečně přišlo. Já nic podobného necítím. Vím, že všechno má svůj čas. Na nic nespěchám a užívám si to čekání. Byt  je vygruntovaný a tichý. Dětské prádélko vyprané,vyžehlené a stokrát přerovnané, čeká ve skříni na svého budoucího nositele. Ráno se budím časně, pozoruji východ slunce a užívám si pohled na čerstvé květiny ve váze. Podvědomě už se držím doma - peču ovocné koláče a vítám poslední návštěvy, pro které připravuji pohoštění... 
Na obojí zanedlouho nebude čas ani energie.
A hlavně to vůbec nebude důležité.





  

pátek 9. srpna 2013

DROBEK O PRUHOVANÉM POKOJÍČKU

Jednoznačně nejdůležitější úkol z dlouhého seznamu všeho, co jsem chtěla do porodu stihnout, 
si KONEČNĚ mohu odškrtnout. Poslední tečkou byla výroba kolotoče, který jsem dokončila
a zavěsila včera večer. Takže teď už můžeme jen čekat a těšit se...