MARIÁNKY

Velikonoční svátky se  vydařily a vůbec nevadilo, že se nenesly zrovna v tradičním duchu...na Velký pátek jsem žádné poklady nehledala - stačila mi společnost přátel a otevřená náruč podvečerních Mariánských Lázních. Sobotní promenáda a káva se šampaňským byla vstupným do prosluněného odpoledne plného smíchu a milých lidí  /nemilé jsem ignorovala opravdu velmi důsledně/. Pak sobotní večer, noc plná zpěvu, Chodovaru a také kouzelného moravského akcentu z dovozu... 

Člověk si málokdy uvědomí, že je štastný. Ale někdy si vzpomene na to, kdy býval šťastný. Já jsem fanda přítomnosti. A tak děkuji - tam nahoru - za  každý hezký okamžik...