úterý 8. dubna 2014

DROBEK PRO BALETKU

V posledních dnech jsem to tu nechala tak trochu obrůstat mechem. Přes den nebyl čas, po večerech chyběla energie. Do toho nemocná Adélka, následně já. Přesto jsem se snažila alespoň občas nakouknout, co je nového na mých oblíbených blozích. Na tom, který jsem vždy otevírala jako první a těšila se na každý příspěvek, se dlouho nic nového neobjevilo. Množství komentářů pod  jedním z nich jsem přehlédla a tak jsem se až včera v noci prokousávala tou změtí názorů, postojů, soudů
a domněnek. Pokoušela jsem se pochopit to, co je pro mě nepochopitelné a vyvodit z toho /i pro sebe/ nějaký závěr.
A tohle je můj VZKAZ PRO BALETKU:

Markétko, jste jednou z mých 16ti /slovy šestnácti:-)/ laskavých čtenářek. A proto doufám a věřím,
že se k Vám snad dostane...
Z vašeho blogu na mě vždycky svítilo Slunce. Ikdyž bylo někdy za mrakem.
Líbila se mi úspornost ve vašich komentářích. Každé slovo mělo svůj význam a váhu.
Vaše fotografie. Dar vidět a zachytit detail. V přírodě. V náladě dětí. V jejich radosti i trucu.
Z věcí obyčejných a přehlížených vytvořit něco nového a krásného.
Vaše odvaha přiznat pochybnost, smutek i únavu...

Nabídla jste otevřenost, pravdivost a také všední každodennost. Žádná nakašírovaná idylka.
A přesto se i tahle úplně obyčejná životní pouť /ovšem sdílená veřejně na blogu/ stala - díky anonymním kritikům - cestou minovým polem...
Nenechte se jimi odradit ani znechutit. I blog se dá zpřístupnit je pro zvané čtenáře...
Někde jsem četla, že "zlo vládne, když dobří lidé zahálejí"- někdy stačí, když mu ustoupí.
Většinou proto, že jsou jím příliš raněni a zaskočeni.
Nenechte si vzít to, co Vám dělalo radost. Nebyla jste jediná :-).
Přeji Vám hodně štěstí- a tahle virtuální kytka, ta je pro Vás. 
Za statečnost.
K.V.