DROBEK VÁLECÍ

Já se teď moc neválím. Respektive - neválím se vůbec, ale Adéla to zvládá i za mě. Postel v ložnici slouží jako jeden z alternativních tréninkových prostorů v našem bytě. Nemusím sice trnout, že se ducne do hlavy 

o podlahu, ale zase je nezbytná polštářová "obloha", protože ani moje přítomnost a dohled už nezaručuje, 

že její pohyb nebude rychlejší než moje ruka. Naše holčička je stále aktivnější, pohybem "píďaly" uskutečňuje svoje první přesuny a úspěšně nás zneklidňuje tím, jak rychle už je dokáže provést. I z těchto důvodů se dost výrazně mění podoba našeho obývacího pokoje, kde trávíme většinu dne. Změnu jsem plánovala a Adélčiny rychle se měnící potřeby to jen uspíšily - zatím jsme ve stadiu krátkodobého provizoria, které sice překvapivě má své nesporné výhody, ale esteticky mě moc neuspokojuje.

 Snad tomu bude brzy konec. Ale o tom zase příště...