čtvrtek 3. února 2011

DROBEK Z RYCHLÍKU...

Extrémně zrychlený běh dní, které zmizí za půlnocí dřív, než stihnu zaznamenat jejich datum. Vzpomínka na dětství, kdy se podobný pocit dostavil, když jsem na trávníku naší zahrady dělala jeden kotrmelec za druhým.
Radostně jsem u toho vřískala, protože jsem občas nevěděla, zda jsem hlavou nahoře či dole. Jinými slovy - než stihnu uložit předvčerejšek, budím se do pozítří. Příčinou je v první řadě práce, což je vlastně dobré - znamená to, že má spád a nenudí. A v druhé řadě také další aktivity, které po ní následují. Ale i to je dobře. Protože to je zase důkaz, že ten život žijeme a neflákáme ho. Z pěti všedních večerů jsme byli tři někde v tahu - vesměs za  kulturou  /večeře-divadlo-jazzový koncert/. Ne, že by se mi to nelíbilo - co jiného by taky měl člověk dělat v únorové Praze, že...:-) Ale přiznávám, že až zítra završím nabitý týden narozeninovou párty ctěné společnosti, která mě zaměstnává, slibuji slavnostně, že zase ráda upadnu na pár příštích večerů do domácké, županovo-televizně-knižní letargie...holt už tolik nevydržím. 
A navíc se potřebuju vyspat. A potřebuju uklidit. A vyžehlit. 
A taky bych rádá všechny ty nastřádané dojmy a zážitky nasypala na svůj blog, kruci ! Takže pro dnešek je to vše. Dobrou noc.

Žádné komentáře:

Okomentovat