čtvrtek 13. ledna 2011

DROBKY, KTERÉ ZBYLY Z VÁNOC...

Cítím, že je poněkud trapné vytahovat 13. ledna vzpomínky, zážitky a fotky ze Štědrého večera. Ale musely se usadit a také trochu zredukovat. Čas zkrátka běží příliš rychle a ještě navíc proti  mě. V posledních dnech více než jindy...Ale já se nedám a poplavu chvilku proti jeho proudu zpátky...Poprvé jsem zkusila, jaké to je zmizet 22. prosince z Prahy a Štědrý večer prožít pod rakouskou střechou a alpským ledovcem. JÁ ! Konzervativní osoba, fixovaná na ten NÁŠ RODINNÝ/samozřejmě jedinečný a nenapodobitelný/ průběh Štědrého dne.
A s velkým překvapením jsem zjistila, že vše, na čem jsem o Vánocích tak lpěla, se dá
s trochou dobré vůle přenést kamkoliv. Že je možné prožít ho i s lidmi, které možná tak dobře neznáte, ale může vám to překvapivě dát mnohem víc, než čekáte... A když víte, že vaši nejmilovanější sice nejsou s vámi, ale myslí na vás, tak to /s láskou po boku i v srdci/ může být krásný a požehnaný Štědrý večer...:-)
                                                          
 S nejmilejší Ilonkou, která má dar vytvořit krásnou dekoraci i atmosféru...
a ještě se o všechny starat jako
o vlastní.
Pro některé velká chvíle - slavnostní otevření " limitované vánoční edice" Pilsner Urquel ...
 ...ke které byli přizváni i další znalci, kteří umí ocenit kvalitu ...:-)
     My dámy raději bílé, protože ryba  musí plavat...
Rybí polévka byla jako od maminky, salát jako bych ho dělala já a smažený kapr? Pohádka...:-)
        Nezbytné krájení jablíček...
    ...a radost  z hvězdiček...
Mimochodem ...má-li se prognóza pevného zdraví /které hvězdička  v jádřinci zaručuje/ opravdu naplnit, musíte si své jablíčko také sníst. Jen tak se věštba naplní...
Každoročně to byl úkol pro mě a pro brášku. Rozpůlit vlašské ořechy, opatrně vydlabat jádra a upevnit do skořápek špalíčky svíček. Všechno se zjednodušuje - teď už stačí ty tenké, dortové...
A pak už jen zapálit, položit na hladinu a doufat, že ty správné  zůstanou spolu a neoddělí se...
                      Tak ať se za rok zase všichni shledáme a ať nikdo nikomu nechybí.

3 komentáře:

  1. Od Vánoc není ještě tak daleko a ty tvoje fotky jsou tak milé :-) Chtěla bych si takhle nějak zorganizovat ty letošní Vánoce!

    OdpovědětVymazat
  2. No jasně, nic není nemožné,Blanche!:-) Za rok si povíme,zda to klaplo podle plánu :-) Posílám ti pozdrav tam na sever...opatruj se.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju moc :-) Já doufám, že to vyjde, takovéhle Vánoce, jako jsi měla ty, jsem si vysnila už dávno a pořád to nevychází.

    OdpovědětVymazat